Jak světlo ovlivňuje lidskou psychiku a pracovní výkon

Nejspíš většina z nás by raději pracovala v přirozeně osvětlené místnosti než v kanceláři bez oken pod světlem zářivek. Výzkum zveřejněný v The Harvard Business Review dokonce odhalil, že zaměstnanci si cení přístupu k přirozenému světlu nejvíce ze všech benefitů. Výhled z okna nadřadili výhodám, jako je kantýna, fitness centrum nebo školka přímo na pracovišti.

Není divu – lidé samozřejmě vnímají, že jim sluneční svit a přírodní denní světlo dělá dobře. Vystavení přirozenému světlu má celou řadu benefitů:

• zlepšuje náladu, snižuje riziko vzniku deprese,
• zvyšuje množství energie, bdělost a produktivitu,
• prospívá očím a snižuje riziko vzniku krátkozrakosti,
• při přímém osvitu kůže přispívá k tvorbě vitamínu D,
• zlepšuje spánek.

Příznivé účinky přirozeného světla potvrzují i data psychiatrů. Každoročně totiž lidé upadají do sezónní deprese (SAD – sezónní afektivní porucha), jakmile se na podzim začne zkracovat den.

Sluneční svit sice nic zcela nenahradí, ale zlepšení nálady je možné dosáhnout i pobytem pod umělým osvětlením. Léčba jasným světlem (fototerapie) se úspěšně používá pro léčení sezónní i běžné deprese. Pozitivní výsledky se projeví už po 4–6 dnech.

Správné umělé osvětlení zlepšuje také výkonnost a soustředění na pracovišti. Výzkumy uvádí, že kvůli nevhodnému osvětlení může dojít k poklesu produktivity až o 30 %. Nekvalitní světelné podmínky mohou vést dokonce k častějším pracovním úrazům a nemocnosti. 

Právě proto jsou v rámci BOZP stanoveny normy pro intenzitu osvětlení v různých prostorech. Čím větší soustředění a preciznost práce vyžaduje, tím vyšší musí být intenzita osvětlení v místnosti. Intenzita osvětlení (v luxech) ale není jediným faktorem, který ovlivňuje, jak dobře se pracovníci v umělém světle cítí.

Při výběru světel pro komerční a průmyslové prostory začněte se stanovenou normou na intenzitu osvětlení – například pro kanceláře je to 500 lx a pro chodby 100 lx. Dále se zajímejte o teplotu světla. Pro tu sice neexistují pevná pravidla, ale doporučuje se používat teplotu světla 4000–6000 K. Ta odpovídá dennímu světlu, a proto přirozeně podporuje výkonnost pracovníků.

Pro zvýšení bdělosti a produktivity můžete krátkodobě použít více modrého světla, naopak v odpočinkových místnostech sáhněte po teplejších tónech kolem 3000 K. Dejte pozor také na správný výběr optiky a rozmístění světel. Více se dozvíte v podrobném článku o výběru světel.

Může nám tedy světlo někdy škodit? Odpověď zní ano – když se mu vystavujeme pozdě večer, v noci nebo brzy ráno. V takových případech má světlo negativní vliv na cirkadiánní rytmus a blokuje tvorbu melatoninu, který je důležitý pro kvalitní spánek. Podle studie zveřejněné Evropskou komisí vede narušení cirkadiánního rytmu nejen k nedostatku spánku a depresím, ale dokonce zvyšuje pravděpodobnost rozvoje rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky.

Rizikům spojeným s vystavováním se světlu v noci musí čelit hlavně pracovníci ve směnných provozech. Ale i jiná pracoviště se musí vyrovnat s proměnlivostí světelných podmínek. Proto byste při výběru osvětlení měli zvážit možnosti regulace intenzity a teploty světla.

Během dne pak pracovníkům dopřejte maximum přirozeného světla. Nemusí to znamenat neustálé stahování a vytahování žaluzií. Jednoduše to zařídíte pomocí automatického řízení stínicí techniky a umělého osvětlení.