Cirkadiánní rytmus – jak dynamické změny osvětlení prospívají zdraví i pracovnímu výkonu

Cirkadiánní rytmus jsou vnitřní biologické hodiny, které řídí řadu procesů v lidském těle. Jeden cyklus trvá přibližně 24 hodin, a aby správně fungoval, musí se sladit s astronomickým časem. To znamená, že lidské tělo vnímá různé vnější signály – např. světlo, teplotu, atmosférický tlak – a přizpůsobuje jim své fungování.

Cirkadiánní rytmus má zásadní vliv na tyto oblasti:

• Spánek: Reguluje čas, kdy se cítíme ospalí a kdy jsme plní energie.
• Metabolismus: Ovlivňuje trávení a vstřebávání živin.
• Hormonální regulace: Řídí produkci hormonů, jako je melatonin, testosteron nebo kortizol.
• Psychická a fyzická pohoda: Ovlivňuje náladu a mentální zdraví, ale i svalovou sílu, krevní tlak a tělesnou teplotu.

Většina lidí se přirozeně probouzí po úsvitu. Během dopoledne nastává fáze nejvyšší bdělosti. Po poledni přichází menší útlum, v pozdějším odpoledni naopak další vrchol v podobě největší fyzické síly. Setměním dostává tělo signál, aby se zklidnilo a připravilo ke spánku.

Každý člověk má ale specifický cirkadiánní rytmus, který je dán geneticky. Proto je někdo spíše ranní ptáče a někdo spíše noční sova. Centrální hodiny v těle fungují odlišně i v závislosti na věku.

Světlo je klíčovým signálem pro nastavení biologických hodin. Receptory v očích vnímají množství světla, zejména modrou část spektra. Podle toho tělo vyhodnocuje, jaký je čas a jaké fyziologické procesy by mělo spustit. Proto je velmi důležité vystavit se dennímu světlu v ranních hodinách. Tím dostává tělo jasný signál, že je ráno a má se připravit na výkon.

Naopak umělé osvětlení ve večerních hodinách narušuje cirkadiánní rytmus. Svícení modrým světlem nepřirozeně prodlužuje bdělou fázi. Blokuje se vylučování melatoninu, což způsobuje problémy se spánkem. Podle studie zveřejněné Evropskou komisí může narušení biologických hodin vést také k depresím, rozvoji rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky.

Jak se problémům vyhnout, aniž bychom se museli vzdát umělého osvětlení? Stačí upravit jeho teplotu chromatičnosti. Přirozené denní světlo má teplotu 4 000–6 000 K, a tudíž obsahuje velký podíl modrého světla. To pomáhá zvýšit bdělost a soustředěnost. Nižší teploty chromatičnosti 2 500–4 000 K se blíží žlutému světlu a navozují odpočinek.

Teplotu chromatičnosti osvětlení lze řídit i automaticky. Pomůže s tím přijímač P8 R 2 DLHCL N ze systému POSEIDON^®. Je navržený pro automatické stmívání a řízení teploty světla podle nadefinovaného časového plánu, který napodobuje přirozené denní osvětlení ve vnitřních prostorách.

Přijímač umožňuje nastavení teploty světla od 2 700 K do 6 500 K. Je uzpůsoben pro vestavbu do svítidel, stropních podhledů a dalších stísněných prostor. Díky tomu nabízí snadnou instalaci a flexibilní bezdrátové ovládání. Dynamická změna teploty chromatičnosti přináší celou řadu výhod v různých prostředích.

• V kancelářích zvyšuje pracovní výkon.
• V nemocnicích přispívá k urychlení léčby.
• Ve vzdělávacích institucích zlepšuje koncentraci studentů.
• V domovech seniorů napomáhá k psychické pohodě a lepší náladě.

Systém POSEIDON^® pro automatické řízení osvětlení a stínění nabízí i další funkci pro zlepšení zdraví – zajistí monitoring kvality ovzduší v místnosti (teplota, vlhkost, CO₂). Zjistěte, jak POSEIDON^® funguje a co všechno umí.