EPBD IV: Úsporná budova začíná u dat

V každodenním provozu mohou vznikat zbytečné ztráty - osvětlení zůstane zapnuté v prázdné místnosti nebo klimatizace běží bez skutečné potřeby. Na faktuře se ale všechno slije do jednoho čísla. To nám řekne, kolik jsme spotřebovali, ale už neukáže, kde hledat příčinu.

Pohled na energeticky úspornou budovu se proto postupně mění. Vedle kvalitního stavebního řešení získává stále větší význam vzájemné propojení technologií, jejich průběžné sledování a řízení podle skutečného provozu.

Abychom mohli spotřebu účinně snižovat, musíme jí nejprve dobře rozumět.

Na tomto principu staví i evropská směrnice o energetické náročnosti budov, zkráceně EPBD. Jejím cílem je postupně snižovat energetickou náročnost budov, omezovat emise a podporovat efektivnější využívání energie. Její aktuální podoba, známá jako EPBD IV, zpřísňuje požadavky na nové i stávající budovy a posiluje význam provozních dat, monitoringu, automatizace a řízení technických systémů.

EPBD IV neznamená, že se všechny budovy musí ze dne na den změnit. Požadavky se budou zavádět postupně a budou se lišit podle typu budovy, jejího stáří i způsobu využití.

Jednou z hlavních změn je nový standard budov s nulovými emisemi. Od roku 2028 se má vztahovat na nové budovy vlastněné veřejnými subjekty a od roku 2030 na všechny ostatní novostavby.

Pojem budova s nulovými emisemi může být trochu zavádějící. Neznamená totiž, že objekt nebude spotřebovávat žádnou energii, bez ní se neobejde ani ta nejúspornější kancelář. Jde o objekt s vysokou energetickou účinností a velmi nízkou potřebou energie, který přímo v místě provozu neprodukuje emise z fosilních paliv. Zbývající spotřeba má být pokryta především z obnovitelných nebo jiných bezemisních zdrojů.

Větší význam získávají také obnovitelné zdroje, solární energie a účinnější využívání energie vyrobené přímo v budově. Vedle samotné spotřeby se však EPBD IV stále více zaměřuje i na každodenní provoz. Důležitou roli proto budou mít provozní data, sledování kvality vnitřního prostředí a systémy, které dokážou technická zařízení budovy automaticky řídit a vzájemně propojovat.

Směrnice tak neřeší pouze to, z čeho je budova postavená a jaké technologie obsahuje. Důležité bude i jak efektivně je dokáže využívat.

Věnuje se také solární připravenosti budov, dobíjecí infrastruktuře, digitálním průkazům energetické náročnosti a postupnému omezování závislosti na fosilních palivech.

U nebytových budov se směrnice zaměřuje především na energeticky nejnáročnější objekty. Členské státy stanoví limity energetické náročnosti tak, aby se do roku 2030 zlepšily budovy s nejhorší energetickou náročností a do roku 2033 se požadavky rozšířily na další část budov. Hranice přitom vycházejí z 16 % energeticky nejhorších budov pro rok 2030 a z 26 % pro rok 2033. Konkrétní způsob naplnění těchto cílů v České republice stanoví národní předpisy a renovační plán.

Změny se mohou týkat kanceláří, škol, nemocnic, hotelů, obchodů, veřejných budov, výrobních závodů i skladových areálů. EPBD IV zároveň rozšiřuje požadavky na automatizaci a řízení jejich technických systémů. Ty mají pomáhat sledovat spotřebu, vyhodnocovat provoz a upozorňovat na možné energetické ztráty. Právě v těchto oblastech nacházejí uplatnění monitorovací a řídicí systémy.

Do 31. prosince 2029 mají být systémy automatizace a řízení zavedeny také v nebytových budovách, jejichž systémy vytápění či klimatizace, případně jejich kombinace s větráním, mají celkový jmenovitý výkon vyšší než 70 kW. Požadavek se uplatní tam, kde je jeho zavedení technicky a ekonomicky proveditelné. Přesné podmínky a případné výjimky vycházejí z české legislativy.

Bez provozních dat se úsporná opatření vybírají tak trochu naslepo. Pro správné rozhodnutí nestačí znát pouze celkovou roční spotřebu. Důležité je vědět, jak se mění v průběhu dne a roku, které technologie mají největší podíl a kde se objevují neobvyklé odchylky.

Čím dříve se monitoring zavede, tím více údajů bude k dispozici pro plánování rekonstrukce nebo dalších investic. Po provedení opatření lze stejná data využít k ověření, zda přinesla očekávaný výsledek.

Není přitom nutné čekat na rozsáhlou rekonstrukci - a v některých případech nemusí být rekonstrukce vůbec potřeba. Už ve stávající budově lze začít měřit spotřebu a současně některé technologie řídit rozumněji. Osvětlení může například reagovat na přítomnost lidí, množství denního světla nebo provozní dobu místo toho, aby svítilo stále stejným způsobem.

Řešení Eniky lze z velké části postavit na bezdrátové komunikaci, takže jeho instalace nevyžaduje zásadní stavební úpravy a výrazně nenarušuje běžný provoz.

Systémy Eniky lze vybírat, kombinovat a postupně rozšiřovat podle toho, co potřebujeme měřit, vyhodnocovat nebo řídit.

POSEIDON přináší flexibilní bezdrátové řízení osvětlení a stínění pro automatizaci budov. Pomáhá snižovat spotřebu energie, zajistit požadované světelné podmínky dle hygienických norem a vytvářet komfortní a bezpečné prostředí pro zaměstnance. Díky bezdrátové komunikaci se hodí také pro modernizaci stávajících objektů. Na stejném principu pracuje POSEIDON City, určený pro monitoring a řízení veřejného osvětlení.

NAVISYS propojuje monitoring energií a provozních hodnot s možností řídit vytápění, chlazení, větrání, osvětlení nebo stínění.Umožňuje tak sledovat provoz budovy v souvislostech a reagovat na zjištěné odchylky.

Count IQ zajišťuje vzdálené odečty a cloudový přehled o spotřebě elektřiny, vody a tepla. Pomocí grafů, reportů a upozornění usnadňuje kontrolu jedné budovy i porovnávání více poboček.

Jednotlivé systémy se mohou vzájemně doplňovat. V Enice proto sestavujeme řešení podle potřeb konkrétní budovy, od základního monitoringu až po automatické řízení technologií.

POSEIDON City přináší moderní řešení pro veřejné LED osvětlení, které spojuje úsporu energie, vyšší bezpečnost a komfortní ovládání. Díky bezdrátové technologii a intuitivnímu ovládání je instalace rychlá a použití systému jednoduché - bez potřeby náročného školení. Výhodou je také minimální zásah do infrastruktury.

EPBD IV můžeme vnímat jako další legislativní povinnost, ale také jako příležitost podívat se na provoz budovy novýma očima. Ukazuje totiž, že energetická úspornost není pouze otázkou jednorázové rekonstrukce. Stejně důležité je vědět, co se v budově skutečně děje, a dokázat její provoz průběžně přizpůsobovat.

Nejchytřejší technologie bývá ta, o kterou se uživatel nemusí celý den starat.                             

Zjistěte, kde může vaše budova začít šetřit už dnes.