Jiřina Dundová: Práce v ENICE je pro mě celoživotní jízda

„Do ENIKY jsem nastoupila v roce 1993, kdy byla firma ještě v plenkách po svém nedávném založení. Tenkrát to pro mě byla velká příležitost, i když, přiznám se, jít pracovat do rodinné firmy bylo celkem těžké. Zpětně ale musím uznat, že to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí. Těch 30 let uteklo jako voda a byla to opravdu jízda,“ vzpomíná Jiřina.

„První roky jsem trávila ve skladu, kde jsem se starala o balení a odesílání zásilek a postupně i o příjem zboží. Musela jsem se pořád něco učit. Firma vyráběla propojovací kabely pro audio a video a postupně přidávala další elektrotechnické součástky, se kterými obchodovala. Musela jsem se naučit, co je co, co k čemu patří, a pak to vše poskládat, aby to odešlo k zákazníkovi správně.“

„V té době se dělalo všechno ručně, počítače uměly jen základní operace, štítky se zadávaly ručně, o internetu a mobilním telefonu jsme si mohli nechat jen zdát. Tenkrát ve firmě pracovalo šest zaměstnanců a všichni jsme si byli blízcí. Práce ve skladu byla pro mě různorodá, protože jsem se musela neustále učit nové věci a přizpůsobovat se změnám. I když jsem neměla technické vzdělání, bylo pro mě nezbytné zvládnout všechny nové úkoly, což mi přineslo cenné zkušenosti a dovednosti.“

Původně firma sídlila v Nádražní ulici v Nové Pace. Počet zaměstnanců i zboží postupně narůstal a firma stála před potřebou expanze. Na výpadovce na Jičín začala stavět moderní budovu s velkým skladem i zázemím. Nové sídlo firmy bylo slavnostně otevřeno v roce 2012 a všichni zaměstnanci se do něj postupně přesunuli. „Po téměř dvaceti letech jsem dostala možnost změnit pracovní pozici a stala se asistentkou obchodního oddělení. Vyřizovala jsem poštu a měla na starosti pokladnu pro zákazníky platící v hotovosti.“

„Jak už to tak bývá, věci se rychle mění a většina zákazníků přešla na platby kartou. Fyzicky náročná práce ve skladu byla pro mě už příliš, a tak jsem přijala nabídku na přesun do výroby. Na této pozici jsem zůstala dodnes,“ usmívá se Jiřina.

„Mojí novou náplní práce je kontrola a balení finálních výrobků před jejich odesláním zákazníkům. I když tato práce není tak různorodá jako předchozí ve skladu, využívám při ní svůj vrozený smysl pro pečlivost a přesnost. Kvalita, spolehlivé a včasné dodání výrobků jsou totiž prioritou firmy ENIKA.CZ.“

Ačkoli paní Jiřina na svůj věk vůbec nevypadá, má už jen pár let do zaslouženého důchodu. „Firma pro mě je a vždy byla sociální jistota. Vím také, že kdyby se cokoli stalo, můžu se o ni opřít a v nouzi mi pomůže,“ říká Jiřina. O své zaměstnance se ENIKA.CZ vždy starala. Paní Jiřina třeba s láskou vzpomíná na oslavy 10. a 20. výročí firmy, které se nesly ve velkém duchu, nebo na společné vánoční večírky a sportovní akce s kolegy.

Vznikla zde i mnohaletá přátelství. „Jediné, co mě trochu mrzí, je, že dříve jsme k sobě měli mnohem blíž. Tím, jak jsme byli menší firma, tak jsme se opravdu všichni dobře znali. Nyní už s kolegy netrávíme tolik času mimo práci. I když musím říct, že se firma snaží nás dávat dohromady na různých teambuildingových akcích. Možná za to může trochu i covid, kdy si lidi zvykli komunikovat na dálku. Takže radši pošlou e-mail nebo z kanceláře zavolají. To se mi moc nelíbí,“ posteskla si paní Jiřina.  

V ENICE našla Jiřina nejen pracovní naplnění, ale i životní lásku – svého partnera. Společně sdílejí koníčky jako lyžování, cyklistiku a horskou turistiku. „Naše společné cestování je pro nás velkým zdrojem radosti. Milujeme objevování nových míst; příroda nás vždy fascinuje svou krásou a rozmanitostí, ať už se jedná o vysokohorské treky nebo poklidné lesní stezky.“ Před několika lety podnikla dobrodružnou výpravu do Nepálu a na letošní zimu se chystá už podruhé do Austrálie.

Jiřina je nejen oddanou pracovnicí, ale také umělkyní, která si svou lásku k umění a cestování nenechává jen pro sebe. Její malby a fotografie jsou živoucím důkazem její kreativity a vnímání světa. „Ve volném čase ráda fotím, maluji olejomalby a akvarely. Dokonce jsem měla své prodejní výstavy v Nové Pace a Lázních Bělohrad. Maluji vše, co mě napadne, jak se zrovna cítím. Zatím svůj ateliér nemám, ale moc se těším na důchod, protože budu mít více času. Plánuji se také zúčastnit více uměleckých workshopů a rozvíjet se tímto směrem.“ Jiřina je také aktivní členkou novopackého fotoklubu, kde se setkává s ostatními nadšenými fotografy a sdílí své zkušenosti a nápady.

„Věřím, že moje vášeň pro umění a láska k cestování obohacují nejen můj osobní život, ale také to, jak přistupuji k práci a jak vidím svět kolem sebe. ENIKA.CZ mi nabídla nejen kariérní možnosti, ale také podporu pro můj osobní rozvoj.“

„A co bych si pro firmu přála? Aby se doba konečně už stabilizovala a aby bylo pořád dost zakázek. Mám trochu obavy z automatizace a robotizace, aby nevzala lidem práci. Chápu ale, že je to vývoj a nic s tím nenadělám. Mezi kolegy doufám v lepší komunikaci a moc si přeji mezi lidmi více úsměvů!“